Vánoční tradice podle kalendáře

0 0

Barborka i Mikuláš nás provází adventním obdobím každý rok, podobně každý rok prožíváme i Štědrý den a následující vánoční svátky…Některé původní zvyky a tradice přežily staletí až do současnosti a dá se předpokládat, že se budou dodržovat i v budoucnosti.

Advent

Adventní období je doba čtyř nedělí před vánočními svátky. Slovo advent pochází z latinského adventus a znamená „příchod“ – v tomto případě narození Ježíše Krista. Při přísném dodržování tradice je to období postní, všeobecně se ale považuje za dobu příprav na Vánoce.

První adventní neděle vychází v kalendáři mezi 27. listopadem a 3. prosincem a nazývá se železná. Další jsou bronzová, stříbrná a zlatá. Každou tuto neděli se zapaluje jedna svíčka na adventním věnci – začíná se s jednou a končí se všemi čtyřmi. Označení adventních nedělí nemá s křesťanskými tradicemi nic společného, jejich význam je v podstatě především komerční ve spojení s nákupem vánočních dárků.

4. prosinec – Barborky

Svátek svaté Barbory je spojený s řezáním barborek – Barborčiných větviček. Podle lidové tradice se větvička musela uříznout s prvním slunečním paprskem z třešně staré alespoň 10 let a odnést do domu, kde žila neprovdaná dívka. Pokud větvička na Štědrý den rozkvetla, bylo to znamení, že se v dalším roce vdá… V současnosti se místo větvičky třešně uřezávají i větvičky zlatého deště a barborky jsou spíš jen dekorací domovů.

V některých oblastech děti dávají v noci do oken punčochu, do které jim svatá barborka nadělí cukrovinky a ovoce, ale také třeba uhlí nebo brambory.

6. prosinec – Mikuláš

V předvečer svátku svatý Mikuláš a anděl sestoupí z nebe na zem, kde se k nim připojí čert, a společně obcházejí děti. Hodné chválí, zlobivé nabádají, aby se zlepšily, anděl podle zásluh rozdává sladkosti, ovoce a třeba i hračky, čert zase uhlí nebo brambory. Děti, ke kterým se Mikuláš s doprovodem během večera nedostal, můžou dát za okno nebo na kliku dveří punčochu a dárky najdou ráno.

24. prosinec – Vánoce – Štědrý den

V České republice je hlavním vánočním svátkem Štědrý den, ke kterému se váže mnoho různých tradic a zvyků. K obědu se ve většině domácností nepodává maso, ale hrách, kroupy, čočka nebo houbový kuba, odpoledne se zdobí stromeček a s první hvězdou na noční obloze se usedá k štědrovečerní večeři, které tradiční složení je rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Na stole nesmí chybět vánočka a cukroví. Po večeři následuje především dětmi očekávaná chvíle – rozbalování dárků, které pod stromečkem nechal Ježíšek.

25. prosinec – 1. svátek vánoční – Boží hod

Boží hod je většinou ve znamení návštěv příbuzných, přátel a známých, k společnému obědu se podává pečená kachna nebo husa a knedlíky se zelím, případně i tradiční svíčková omáčka. 

26. prosinec – 2. svátek vánoční – svatý Štěpán

Podle tradice chodili na svatého Štěpána po domech koledníci, kteří zpívali a přáli zdraví a úspěch v hospodaření v dalším roce, a dostávali za to většinou ovoce a peníze. Tato tradice už ale téměř vymizela…

Nový rok – 1. leden

I když Nový rok nepatří mezi klasické vánoční svátky, je možné ho považovat za důležitý den v tomto ročním období. Nejpoužívanějším heslem je „Jak na Nový rok, tak po celý rok“, tradičním jídlem je čočka nebo hrách, které mají zajistit v příštím roce dostatek peněz. Nevaří se, a ani nepeče nebo jinak upravuje drůbež, aby neuletělo štěstí.

6. leden – Tři králové

Vánoční období končí příchodem východních mudrců – Tří králů. U nás je známe pod jmény Kašpar, Melichar a Baltazar. Podle pověstí přišli za Ježíškem do Betléma, v současnosti chodí po domech a na dveře nebo nad ně píší svěcenou křídou písmena K+M+B a letopočet. Nejedná se ale o počáteční písmena jejich jmen, je to zkratka latinského Christus mansionem benedicat – v překladu „Kristus žehnej tomuto domu“.