Vánoční svátky v okolních státech
Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
0 0

Obrázek

Vánoce v sousedních zemích jsou českým velmi podobné. V Německu i Rakousku dbají na to, aby vše mělo správný průběh, na Slovensku a především v Polsku jsou zase vzhledem k církevnímu založení mnoha obyvatel více duchovní… 

Vánoce v zemích okolo České republiky jsou v mnohém stejné nebo hodně podobné. Na Slovensku v menších městech a na vesnicích jsou jen více církevní, a velkou pozornost náboženským tradicím věnují samozřejmě v Polsku. V Německu a Rakousku dodržují tradice, ale nebrání se přitom ani moderním trendům.

Slovensko

Obrázek

Předvánoční atmosféra Vánoc se na Slovensku od té v České republice moc neliší. V adventní době jsou ulice i náměstí vánočně vyzdobené a nákupní centra plná lidí, kteří shání dárky. Všichni se připravují na Štědrý den.

Štědrý den má na Slovensku několik názvů – říkají mu Dohviezdny večer, Kračún nebo Viľija. Ve složení štědrovečerní večeře už se od nás ale Slovensko liší. Podle pověr by měla mít devět chodů a každý by měl ode všeho alespoň ochutnat. Mimo hospodyně, která servíruje jídla, nikdo nesmí od stolu odcházet.

Ve většině domácností večeře začíná oplatkami, namáčenými v medu a pak zajídané česnekem. Místo rybí polévky se tam podává kapustnica, která je podobná české zelňačce. Na stole nesmí chybět bochánky pečené z kynutého těsta ve velikosti ořechů - tzv. opékance. Říká se jim také bobalky a pečou se z chlebového těsta. Před podáváním se zalijí horkým mlékem, pak se posypou mákem a potřou medem. Mimo ryby se jiná masa nepřipravují, přílohou je bramborový salát. Místo vánočky se na Slovensku pečou bábovky a tvarohové, ořechové, povidlové nebo makové koláče.

Po večeři se rozbalují dárky, které pod stromečkem nechá Ježíšek. Obyvatelé Slovenska jsou nábožensky velmi založení, a tak se na závěr Štědrého dne a večera společně modlí v kostelích na půlnoční mši.

Polsko

Obrázek

V Polsku jsou Vánoce vzhledem k velmi silné tradici křesťanství stále ještě zaměřené víc na duchovní vnímání a soudržnost rodiny než na jejich komerční pojetí a dárky. Jen málo jiných zemí má takové množství tradic a zvyků, které se i v této době stále dodržují. K nejoblíbenějším tradičním zvykům patří lámání posvěcené oplatky a dělení se o ni s ostatními u štědrovečerního stolu.

Štědrý den je v Polsku pracovní den a tak slavnostní večeře začíná o něco později. Všichni vyhlíží první hvězdu, kterou zde považují za betlémskou. Ten, kdo ji uvidí první, usedne ke stolu a štědrovečerní večeře může začít. Na Vánoce se v Polsku u jednoho stolu schází celá rodina i se vzdálenými příbuznými a prostírá se navíc pro jednoho náhodného hosta. Pod svícen uprostřed stolu se dává mince, chránící přítomné celý další rok před chudobou.

Správná štědrovečerní večeře v Polsku má mít dvanáct chodů, které symbolizují měsíce v roce i počet apoštolů.

Vánoční polévkou je v Polsku boršč z červené řepy nebo zelí, hlavním chodem většinou smažený kapr nebo kapr s černou omáčkou a švestkami, v přímořských oblastech jeseter nebo sleď. Další chody jsou různé – pečený krocan, pečená šunka, pirožky… Chutnou specialitou je mleté rybí maso v rosolu. Večeře končí moučníkem. V Polsku jsou velmi oblíbené žemle, které se máčí do mléka a sypou mákem a rozinkami, tzv. makůvky, nebo makové koláče.  Mezi nápoji mají své pevné místo grog a klasická polská kořalka vařonka.  

I v Polsku je tradičním symbolem Vánoc ozdobený stromeček, a snad v každé domácnosti mají Betlém. Ten považují možná za ještě důležitější, než stromeček, a jejich národní hrdost vedla k tomu, že palmy nahradily různé polské historické památky.

Ježíšek se po Polsku pohybuje na oslíku a tak děti pod stromeček dávají trochu sena, aby unavený oslík neměl hlad. Rodičům pak nezbývá nic jiného, než seno nenápadně vyměnit za dárky.

Do kostelů chodí většina Poláků celý rok, ale o Vánocích v nich nechybí snad nikdo, půlnoční mše se zde nazývá pastýřská nebo Pasterka.

Německo

Obrázek

Začátek adventního období se v Německu nedá přehlédnout. V mnoha městech po celé zemi se otevírají řemeslné a předvánoční trhy, v domácnostech se objevují adventní věnce a děti dostávají čokoládové adventní kalendáře.  6. prosince se i v Německu děti setkávají s Mikulášem, andělem a čertem. Hodné dostávají dárky do nablýskaných bot, uhlí a brambory pro zlobivé se dávají do bot umazaných.

Na Štědrý den dárky v jižní části Německa přináší Ježíšek a na severu Weihnachtsmann. Údajně má rudé vousy, v pytli odnáší zlobivé děti a metlou trestá nevěrné ženy. V sudetských oblastech měl dárky na starosti až do roku 1945 Kristkind. Prý vypadal jako velké nevinné dítě a potrpěl si na různé, často i dost drsné žerty, které se lidem občas vůbec nezamlouvaly.  

Oblíbeným jídlem je v Německu o Vánocích pečená husa, servírují se i tradiční ovocné kompoty a zavařeniny. Na chladnějším severu jsou oblíbené důkladně propečené klobásy a libové párky s bramborovou kaší, v Bavorsku a  Báden-Württembersku nesmí na štědrovečerním stole chybět ryba. Většinou je to kapr, který se připravuje na mnoho způsobů, velmi často podle českého receptu kapr na černo nebo na modro.

V Bavorsku mají také jednu tradici, která má stejnou symboliku jako vánoční klepání na dveře v dalekém Mexiku. Ve třech týdnech před Štědrým dnem, vždy ve čtvrtek, chodí večer od vesnice k vesnici hudebníci, kteří klepou na dveře domů a házejí hrách na okna. I  tyto takzvané „Noci klepání“ mají připomenout smutek Marie a Josefa, když v Betlémě marně sháněli nocleh a nakonec se spokojili s chlévem.

Rakousko

Obrázek

V Rakousku, podobně jako v Německu, se od začátku adventního období konají trhy, které mají skutečně vánoční atmosféru. Výjimkou je snad jen Vídeň, kde vánoční trhy před radnicí začínají až 18. listopadu. Trhy se nazývají Christkindlmärkte a neuvěřitelná romantická atmosféra dokáže skrýt i jejich komerční využití, které ale není tak velké, jako v jiných zemích. V Rakousku si váží svých tradic a zvyků, odmítají jejich komercializaci i modernizaci a neuznávají Santa Clause.

V prvním prosincovém týdnu se v domácnostech objevují adventní věnce a na svátek svaté Barbory i větvičky třešní – tzv. barborky. V adventní době všude voní pražené mandle, pečené kaštany, bramborové placky a další lahůdky, v Rakousku pro tuto dobu typické. Pečou se také tradiční vánočky a štoly, protože toto velmi kalorické a sladké pečivo se musí nechat do Vánoc pořádně uležet. Nejoblíbenějším cukrovím jsou vanilkové rohlíčky a zdejší národní specialita kletzenbrot – chléb s křížalami, který je pravděpodobně nejstarším vánočním moučníkem.

V Rakousku mají velmi kladný vztah k hudbě a ta je slyšet ve vánočním období opravdu všude, celé rodiny chodí společně na různé vánoční koncerty. Málokdo asi ví, že i známá vánoční píseň „Tichá noc, svatá noc“ má svůj původ v Rakousku a v originále se jmenuje zní „Stille Nacht, Heilige Nacht“ Poprvé zazněla téměř před 200 lety ve venkovském kostele svatého Mikuláše v rakouském Oberndorfu, pak se velmi rychle rozšířila po Rakousku a pak postupně i do dalších zemí na celém světě.

Vánoční stromek je v převážné většině domácností živý. Nejvíce se zdobí dražší jedličky, smrčky a borovičky mají jen velmi malé zastoupení. Stromek zdobí celá rodina včetně příbuzných.

K večeři je na Štědrý den kapr a vídeňský vepřový nebo telecí řízek – „schnitzel“,  ale stále častěji i krůta, kachna nebo zvěřina. Moučník má podobu vánočky a nechybí ani oblíbený štrúdl.

Po večeři se na stromečku rozsvítí svíčky a rozdávají se dárky. Ty v Rakousku nosí Ježíšek, kterého přivolává cinkání zvonečku. Dárky jsou spíš velmi osobité, praktické a často také vlastnoručně vyrobené, na drahé a luxusní si Rakušané moc nepotrpí.

Po rozdání a rozbalení dárků přítomní hrají různé hry a zpívají koledy, na závěr Štědrého dne jdou společně na Půlnoční mši.

 

Komentáře

\
TOPlist