Křesťanské Vánoce

0 0

Vánoce byly kdysi pro nevěřící především oslavou zimního slunovratu, která byla spojena s mnoha zvyky a tradicemi. Křesťanská církev se nejdříve pokusila původní pohanské oslavy zrušit, ale protože byly mezi lidmi dlouhodobě zakořeněné, nedařilo se jí to. Křesťané se tedy rozhodli oblíbené období slunovratu využít pro šíření svého náboženství i filozofie a  oslavy narození Ježíše Krista a Vánočních svátků soustředili právě do období oslav slunovratu. Křesťanskou církví byly Vánoce uznány jako církevní svátky ve čtvrtém století našeho letopočtu a postupně se staly důležitou součástí kultury všech křesťanských národů.  Přibližně od 16. století se slaví v takové podobě, jak je známe v současnosti.

Zrození Ježíše Krista

Někteří křesťanští teologové uváděli 25. prosinec jako datum narození Ježíše Krista už ve 3. století, podle některých důkazů se oslava jeho narození poprvé uskutečnila v Římě okolo roku 336. Církev ale Vánoce slaví až od 7. století, i když 25. prosinec není historickým datem narození Ježíše.

Křesťané chtěli tímto svátkem zastínit pohanský svátek Boha slunce, který se slavil v době zimního slunovratu, a zdůraznit, že ne Bůh slunce, ale právě Ježíš je světlem pro člověka a život. Přímo z Bible ale Vánoce obhájit nelze, i když tato křesťanská církevní tradice se v ní vykládá i jako vtělení Boha a jeho sestoupení mezi lidstvo a nejedná se tedy o oslavu Ježíšových narozenin…25. prosinec je ale v každém případě vyvrcholením celého předvánočního čtyřtýdenního období – adventu a začátkem vánočních svátků.  

Ne vždy a také ne všichni křesťané ale Vánoce slavili. Například v 17. století byly Vánoce v Anglii a některých koloniích zakázány, protože pro určitou část církevních hodnostářů měly pohanský původ. Některé církve, které vycházejí z křesťanství, Vánoce dokonce neslaví ani v současnosti – mezi ně patří třeba Svědci Jehovovi.