Vánoční období

Předvánoční adventní doba i samotné Vánoční svátky jsou poměrně dlouhé období. Advent by měl sloužit především k přípravě na samotné Vánoce, a další dny od 24. prosince by měly být plné klidu, pohody a radostí…

Období vánočních svátků je všeobecně vnímáno ve dnech 24. prosince - Štědrý den, 1. svátek vánoční - Boží hod a 2. svátek vánoční - svátek sv. Štěpána. Štědrý den je ale posledním dnem adventu a vyvrcholením příprav na Vánoce, které správně začínají 25. prosince a končí první neděli po 6. lednu na svátek Křtu Páně.   

Adventní období

Advent trvá čtyři týdny a je přípravou na Vánoce. Začíná první adventní nedělí, která připadá na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem a je začátkem církevního – liturgického – roku. V průběhu adventní doby mají svátek někteří svatí – 30. listopadu sv. Ondřej, 4. listopadu sv.

Barbora, 6. prosince sv. Mikuláš a 13. prosince sv. Lucie. K svátku sv. Barbory a sv. Mikuláše se pak váží tradiční zvyky.

Čtyři adventní neděle jsou v moderní době označovány jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Tato označení ale nemají s křesťanskými tradicemi nic společného, jejich význam je v podstatě především komerční ve spojení s nákupem vánočních dárků.

Adventní období končí 24. prosince.

Obrázek

Vánoční svátky

Vánoční svátky správně začínají 25. prosince. V církevním kalendáři je tento den označován jako Boží hod vánoční, v občanském jako 1. svátek vánoční. Následující 26. prosinec – 2. svátek vánoční  je pro církev svátek sv. Štěpána prvního mučedníka.

24. prosinec - Štědrý den, den narození prvních lidí Evy a Adama - není součástí Vánoc, ale posledním dnem adventního období. Tento den byl dříve velmi přísně postní a někteří katolíci nařízení, na kterém už církev dnes netrvá, stále dodržují. S půstem souvisí i pověst o zlatém prasátku, která ho měla zpříjemnit dětem, ale také postní složení štědrovečerní večeře, kterou po západu slunce začínaly oslavy Vánoc. Štědrovečerní večeře je v křesťanském pojetí Vánoc kompromisem, protože podle liturgických zvyků patří doba po západu slunce už dalšímu dni, ale půst se dodržuje až do půlnoci.

Večerní rozdávání dárků má tradici už od 14. století a má podle církve symbolizovat štědrost Boha.

Půlnoční mše je pozůstatkem noční bohoslužby - vigilie, která původně předcházela všem významným církevním křesťanským svátkům. Vigilie byla přípravou na významný svátek nebo událost a věřící při ní trávili noc v kostele při modlitbách.

25. prosinec - Hod boží vánoční - je dnem, který začíná Půlnoční mší a slaví se narození Ježíše v Betlémě. V kostelích se slouží ještě dvě další mše – za svítání Jitřní a dopoledne Velká. Rodiny se schází u slavnostního oběda. Podle pověr a zvyků se v tento den nesmí pracovat.

26. prosinec - Svatý Štěpán - je dnem, který církev zasvětila Svatému Štěpánovi, mučedníkovi, který hlásal narození Ježíše a byl za to ukamenován. Tradicí jsou koledníci a koledy, a ani v tento den se nesmí pracovat.

27. prosinec - Svatý Jan Evangelista - byl věnován v dřívějších dobách apoštolovi, který se staral o Ježíškovu matku Marii po jeho smrti. Jejich nepřátelé se ho pokoušeli usmrtit otráveným vínem a dokonce ho hodili i do kotle s vařícím olejem, ale protože byl pod Boží ochranou, nic mu neublížilo. V současnosti se tento svátek připomíná už jen v kostelích.

28. prosinec - Svátek Mláďátek - je v nynější době už také téměř zapomenutý a setkáme se s ním jen při mši v kostele. Mláďátka byla Betlémské děti, které dal král Herodes zavraždit, když neúspěšně v Betléme hledal Marii, Josefa a narozeného Ježíše.   

6. leden - Svátek Tří králů – je pro věřící dnem Zjevení Páně. Podle pověstí se v tento den přišli do Betléma poklonit právě narozenému Ježíšovi mudrci z východu a přinesli mu dary. Tradice později mudrce přeměnila na tři krále - Kašpara, Melichara a Baltazara – a dary upřesnila na zlato, kadidlo a myrhu…

První neděli po 6. lednu se slaví Křest Páně, který připomíná pokřtění Ježíše sv. Janem Křtitelem v posvátné řece Jordán. Tímto dnem vánoční období podle církevního roku končí.

V současnosti se běžném životě ale Vánoce slaví vlastně jen ve dnech 24. až 26. prosince. Adventní období, které jim předchází, je sice stále věnováno přípravám, ale ty se v souladu s dobou změnily především v shánění a nakupování dárků. Na původní význam Vánoc se pomalu zapomíná…