Nejznámější české a moravské Betlémy
Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
0 0

Obrázek

I v České republice je mnoho betlémů. Nejznámější je v Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem, ale určitě není jediný, který stojí za pozornost. V době Vánoc se pořádají i různé výstavy betlémů, již tradiční je každý rok například v Muzeu Karlova mostu v Praze.

Ve výrobě Betlémů má Česká republika dokonce i jedno celosvětové prvenství – největší betlém na světě totiž vyrobil řezbář Jiří Halouzka z Jiříkova. V prosinci r. 2007 mělo jeho dílo 138 dřevěných soch v životní velikosti.

Nejznámější české a moravské betlémy

Třebechovický betlém

Jedním z nejvíce známých je Třebechovický, nebo také Proboštův betlém. Je to celodřevěný mechanický betlém od Josefa Probošta, Josefa kapucína a Josefa Frimla. Betlém vznikal postupně od roku 1882 až do roku 1926, kdy Fr. Probošt, který se podílel se především na scénografii, zemřel. Mechanická část je dílem J. Frimla. Betlém byl poprvé vystaven v roce 1909 na výstavě Zemské jednoty v Chrasti. V roce 199 byl betlém prohlášen za národní kulturní památku.

Obrázek

Historie Třebechovického betlému je velmi pestrá, po druhé světové válce se dokonce uvažovalo i o jeho likvidaci. V roce 1967 byl jedním z nejúspěšnějších exponátů na světové výstavě Expo v Montrealu, kde ho vidělo víc než 8 milionů návštěvníků. V následujícím roce prošel rozsáhlou rekonstrukcí. V současné době betlém vlastní město Třebechovice pod Orebem a od roku 1972 je trvale umístěný v Třebechovickém muzeu betlémů.

Třebechovický betlém je unikátní nejen svojí velikostí, ale i výtvarným a technickým zpracováním i etnografickým pojetím. Estetická část nebyla nijak potlačena kvůli pohyblivosti figur a částí. Betlém se skládá z více než dvou tisíc prvků, z celkového počtu 351 postav se jich 201 pohybuje. Další částí betlému je 1531, a jsou to především zvířata, stromy, nástroje a stavby. Figury jsou z lipového dřeva, mechanické části ze dřeva habru a buku pohání elektrický motorek.  Délka betlému je 6,9 metru, hloubka 1,9 a výška 2,2 metru, celý bez podvozku váží 1,2 tuny.   

Betlém propojuje vánoční a pašijové betlémové prvky i biblické příběhy a postavy z reálného života na přelomu 19. a 20. století. Není zde ani mnoho druhů zvěře, ze stromů v betlému stojí jen lípy a duby. Exotická zvěř, jako třeba v jiných betlémech velbloudi, ale ani palmy nebo akáty zde nejsou. Autoři Třebechovického betlému vytvořili dílo, které je blízké zemi a lidem, ve které žili…

Krýzovy jesličky

Betlém s názvem Krýzovy jesličky jsou nejvíce navštěvovanou expozicí v Jindřichově Hradci a od roku 1998 je zapsán i v Guinnesově knize rekordů jako největší mechanický betlém na světě.

Obrázek

Punčochář Tomáš Krýza, který se narodil v roce 1838 a zemřel v roce 1918 právě v Jindřichově Hradci, betlém vyráběl 60 let. Plocha betlému je 60 čtverečních metrů, figurky lidí a zvířat jsou vyrobené z kašírovací hmoty, složené z mouky, pilin, sádry a klihu, případně vyřezané ze dřeva. Figur je celkem 1398, z toho 133 je pohyblivých. Původně se mechanismus poháněl ručně, v současnosti se používá jeden elektromotor, na který je napojena soustava pásů, ozubených kol a různých dalších mechanických zařízení. V současné době jsou Krýzovy jesličky sestavené do jednoho celku s mechanickým betlémem Emanuela Steinocha a statickým betlémem Bohdana Steinocha, celková délka je 17 metrů, výška i šířka jsou 2 metry. V v tomto betlému se propojuje světská část s reálným životem 19. století. Mimo tradičních námětů z jižních Čech jsou zde i výjevy z Evangelia.

Mohelnický betlém

Vyřezávaný celodřevěný Mohelnický betlém vytvořil v letech 1958 až 1988 Josef Nedomel ze Starého Města u Bruntálu. Betlém je každý rok o vánočních svátcích vystavován v mohelnickém kostele sv. Tomáše Becketa v boční kapli sv. Anny.

Obrázek

Mohelnický betlém má plochu 6 x 7 metrů, některé figury a také stavby - např. mlýn - se pohybují. Zajímavostí jsou přesné kopie hradů Karlštejn a Bouzov, kostela sv. Tomáše v Mohelnici a dalších staveb.

Frýdlantský betlém

Betlém s rozměry 4,15 x 2 metry, vyrobený rolníkem Gustavem Simonem z Frýdlantu je vystavený v roubené chalupě čp. 357 ve Frýdlantě. Celá scéna narození Ježíše Krista se odehrává v místní krajině Jizerských hor. Objekty jsou převážně z lepenky, figury ze dřeva.

Obrázek

Všechny figurky betlému byly původně statické, později se začaly díky zabudovanému hodinovému stroji a provázkovým převodům hýbat. V současnosti má betlém 130 pohyblivých figur lidí a zvířat, ostatních 50 je statických.

Metelkův mechanický betlém

Učitel a muzikant Jáchym Metelka začal s budování svého betléma v roce 1883 a dokončil ho v roce 1913. Betlém je v současnosti umístěn v muzeu v Jilemnici a jeho mechanická část bez problémů funguje dodnes. Celkem 142 postav a objektů, které vykonávají 350 různých pohybů uvádí do chodu soustava ozubených kol, pák, kladek a provázků, napojených na jediný hnací stroj se závažím, které se zvedá ručně klikou. Další tři stroje se stejným principem slouží k ozvučení. Mimo klasických figur je zde například cvičenec Sokola na hrazdě, na palmě sedící kukačka otevírající miniaturní zobáček a další figurky, které byly inspirovány dobou vzniku betléma.

Kovárenský mechanický betlém

Krkonošské Vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou má ve svých sbírkách betlém, který vyrobil Jan Metelka Kovárenský v letech 1878 až 1914. Jako základ mu posloužily pozůstatky po jiném betlému, které našel vyplavené na břehu řeky u Harrachova. Základ konstrukce je dřevěný, mechanismy dřevěné a kovové, krajiny z kůry a papíru, postavy a ostatní figury z kartonu. Betlém byl v konečné podobě 7,5 metru dlouhý, a když se jeho autor stěhoval, rozdělil ho do několika částí. Některé se pak ztratily a teprve v roce 1954 se muzeu podařilo část z nich najít a získat. V roce 1958 byl betlém z těchto částí zkompletován do délky 4 metrů. Je zde 200 různých figurek, polovina se pohybuje.

Perníkový betlém

Malý, ale poměrně známý římskokatolický kostel sv. Matěje v Praze – Dejvicích vystavuje od roku 1972 vždy v adventním a vánočním období perníkový betlém. Betlém se neustále doplňuje, každý rok se pečou nové postavy a od roku 1980 se některé konzervují a uchovávají. Figurky v minulosti pekla výtvarnice Helena Horáková, v současnosti je peče cukrář Daniel Zítka. Na začátku měl betlém 30 postav, nyní už jich je čtyři sta. Jednotlivé figurky mají miniatury krojů z různých částí Čech, Moravy a Slezska.

Obrázek

Sdružení výrobců a majitelů  Betlémů – výstavy betlémů

Betlémů je na světě velmi mnoho, a tak v roce 1950 vznikla světová organizace betlémářů - UN-FOE-PRAE -Universalis Foederatio Praesepistica. Zakládajícími členy byly betlemáři z Itálie, Německa, Francie, Rakouska, Švýcarska a Španělska. Prvním prezidentem se stal Ital Alelo Stefanucci, který také byl autorem nápadu asociaci, která má sídlo v Římě, založit. Každé čtyři roky asociace pořádá celosvětový kongres spojený s velkolepou výstavou betlémů, v r. 2004 se kongres a výstava konaly v Hradci Králové.

Obrázek  

České sdružení přátel Betlémů bylo založeno 10. listopadu 1990 v Hradci Králové. Prvním předsedou byl zvolen pudr Vladimír Vaclík, který se v r. 2001 stal dokonce i předsedou celosvětové betlemářské federace. Do ní byla česká asociace přijata v r. 1995. V České republice má přibližně 550 členů a 15 regionálních poboček.

Stálá výstava betlémů je v Třebechovicích pod Orebem. V současnosti je zde více než 400 betlémů nebo jejich částí, první exponát byl zakoupený v r. 1982. Samostatnou expozicí je velký mechanický Proboštův betlém, který se v r. 199 stal národní kulturní památkou.

Velmi zajímavá je výstava betlémů, kterou každý rok v průběhu adventního období pořádá Muzeum Karlova mostu v Praze. V jeho skutečně ojedinělých prostorách jsou k vidění betlémy z celého světa, vyrobené z nejrůznějších materiálů.

 

 

Komentáře

\
TOPlist